Novela zákona o obchodních korporacích, 1. díl

Novela zákona o obchodních korporacích, 1. díl

Sdílej článek:

Share on facebook
Share on linkedin
Share on twitter
Share on email

Naše kancelář plánuje v následujících 2 týdnech zveřejnit na svém blogu několik článků, které se budou zabývat komplexním tématem: je to rozsáhlá novela zákona o obchodních korporacích.

Ti, kteří mají např. společnost s ručením omezeným či akciovou společnost by měli zbystřit a seznámit se případně s tím, jestli se velká novela zákona o obchodních korporacích náhodou nedotkne jejich podnikání, případně zda nebude nutné provést změnu společenské smlouvy či stanov, případně nebude nutné např. reagovat na zrušení funkce statutárních ředitelů a převzetí jejich činnosti ze strany správní rady společnosti. S případnou pomocí jsme tu pro vás.

První článek se zabývá obecnou úpravou obchodních korporací.

Následující text je rozdělen do odstavců v závislosti na oblasti, kterých se velká novela dotkla.

Změna v podobě zastavení podílu a vznik věcného práva k podílu

Zde dochází k vypuštění úpravy ust. § 32 odst. 3 ZOK, který upravoval podmínky, za nichž bylo možné podíl zastavit. Reaguje se tak na to, že otázka zástavního práva k podílu je upravena v občanském zákoníku. Ust. § 1320 NOZ umožňuje, aby úprava vzniku zástavního práva byla ve společenské smlouvě přísnější, než předpokládal samotný převod podílu, na který se odvolávala úprava v ZOK. Zástavní právo je možné i zcela vyloučit. Nová úprava staví najisto to, že jiná věcná práva než zástavní právo (např. předkupní právo, zákaz zcizení) k podílu, který není představován cenným papírem, lze zřídit pouze za podmínek, za nichž lze podíl převést. Tato práva vznikají až zápisem do obchodního rejstříku (konstitutivní). Dosud totiž panovala nejistota, zda jde o zápis konstitutivní či deklaratorní povahy. Samotný výmaz zástavního práva pak má pouze povahu deklaratorní (evidenční). Návrh na zápis zástavního práva do obchodního rejstříku, může podat jak společnost, tak za podmínek § 11 odst. 3 zákona o veřejných rejstřících (ZVR) osoba, která na tom osvědčí právní zájem. V této souvislosti dochází k novele ZVR (§47), kdy návrh na zápis zástavního práva či jiného práva k podílu může podat taká osoba, v jejíž prospěch bylo právo zřízeno či společník obchodní korporace, k jehož podílu bylo takové právo zřízeno. Pro úplnost věci omezení převoditelnosti podílu je nutné zapsat do obchodního rejstříku. Jde o konstitutivní zápis. Bez zápisu nemáte omezeně převoditelný podíl. 

Novela zabývající se podílem na zisku (§34) a zálohou na podíl na zisku (§35)

Do nového ust. § 34 ZOK se výslovně doplňuje to, že úprava se nebude týkat pouze podílu na zisku, ale též podílu na jiných vlastních zdrojích. Navrhovaná novela upravuje, že pro výplatu podílu na zisku či jiných vlastních zdrojích je nutné schválení řádné či mimořádné účetní závěrky. Zákon upravuje, že na základě takové účetní závěrky je možné rozdělit zisk či jiné zdroje do konce účetního období následujícího po účetním období, za nějž byla účetní závěrka sestavena. Zisk lze rozdělit mezi společníky, ledaže společenská smlouva určuje jinak. Např. že to bude tichý společník. Mělo by plně postačovat obecné vymezení. Důležité je to, aby zde bylo předmětné upozornění na tuto možnost. Zákon pak obsahuje pravidla, kdy lze zisk či jiné vlastní zdroje vyplatit. Jde o tzv. první bilanční test. Nesmí překročit součet hospodářského výsledku skončeného období a minulých let a ostatních fondů, které společnost může použít dle vlastního uvážení, snížený o příděly do rezervního a jiných fondů dle zákona a společenské smlouvy. U vyplacení podílu rozhoduje statutární orgán, a tudíž bez ohledu na to, zda valná hromada rozhodla o způsobu vypořádání hospodářského výsledku, je povinností statutárního orgánu při výplatě podílu na zisku podrobit se bilančnímu testu, aby se vyvaroval případné odpovědnosti za škodu. Má se za to, že ti statutární zástupci, kteří jednali v rozporu s bilančním testem, nejednali s péčí řádného hospodáře. Podíl na zisku či jiných vlastních zdrojích je pak splatný do 3 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí valné hromady o rozdělení, pokud si ve společenské smlouvě nebo případně v samotném usnesení valné hromady nestanovíte lhůtu jinou. Dalším testem je insolvenční test. Pokud bych samotným vyplacením měl způsobit úpadek společnosti, tak by takové vyplacení bylo neúčinné. 

Zálohu na podíl na zisku bude možné vyplácet pouze na základě mezitímní účetní závěrky. Na rozdíl od běžného rozdělení zisku je možné formou záloh vyplatit i zisk dosažený v aktuálním dosud neskončeném účetním období. Na druhou stranu se nepřipouští vyplácení zálohy na jiné vlastní zdroje, což by ostatně nedávalo smysl, když jiné vlastní zdroje je možné rozdělit po celé účetní období za podmínek ust. § 34 ZOK. Pokud částka zisku k rozdělení nedosahuje součtu vyplacených záloh nebo valná hromada o rozdělení takové částky nerozhodne, záloha na podíl na zisku se vrací (do 30.9.).

Vyplácení podílu na zisku a jiných vlastních zdrojů nespadá do obchodního vedení společnosti. 

Novela o vypořádacím podílu při zániku účasti společníka bez právního nástupce ve společnosti (§36)

Zákon dává společníkům možnost vlastní úpravy ve společenské smlouvě. Takovýto způsob není založen na zásadě poctivosti, ale na proveditelnosti. Pevné částky jsou velmi problematické. Pokud bude společenská smlouva mlčet, tak se použije zákonná úprava. Vychází se z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné či mimořádné účetní závěrky. To neplatí, pokud se liší podstatně reálná hodnota majetku společnosti od jeho ocenění v účetnictví. Pak by přicházel do úvahy znalecký posudek. 

Další omezení při rozdělení a výplaty podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích (§40)

Ust. § 40 ZOK pracuje s druhým bilančním testem, kterým se orgán rozhodující o rozdělení a výplatě musí řídit. Zisk nebo jiné vlastní zdroje nelze rozdělit, pokud by vlastní kapitál klesl pod výši upsaného základního kapitálu, zvýšeného o fondy, se kterými není obchodní korporace oprávněna volně nakládat či pokud by vlastní kapitál po rozdělení byl záporný. Totéž ustanovení obsahuje i test insolvenční, kdy není možné vyplatit podíl, pokud by si tím obchodní korporace přivodila úpadek. Toto platí i pro výplatu zálohy na podíl na zisku. V neposlední řadě je nutné mít za to, že právo na podíl na zisku či jiných vlastních zdrojích, který nebyl vyplacen v důsledku insolvenčního testu do konce účetního období, zaniká. Nevyplacený zisk či jiné vlastní zdroje se převedou na účet nerozděleného zisku z minulých let. To neplatí pro společníky v.o.s. a komplementáře. Tyto nevyplacené podíly zůstanou jako doposud závazkem společnosti vůči společníkům. 

Obchodní korporace nesmí poskytnout bezúplatné plnění společníkovi nebo osobě jemu blízké. Existují výjimky v podobě obvyklých příležitostných darů, věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo pokud jde o plnění slušné, mravné nebo pokud by šlo o výhodu poskytnutou obchodní korporaci dle zákona. 

Nutnost osvědčení rozhodnutí notářským zápisem (§45)

V případech, kde zákon vyžaduje, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno notářským zápisem, platí, že k takovému osvědčení musí dojít nejpozději do 60 dnů ode dne přijetí takového rozhodnutí. Pokud se tak nestane, tak je takové usnesení zdánlivé. Jde o případy z praxe, kdy notář není přítomen valné hromady, která přijme usnesení, kdy podle zákona je předepsána forma veřejné listiny (§6,8). V takových případech, aby okamžité nevyhotovení notářského zápisu nezpůsobovalo zdánlivost rozhodnutí, tak se předepisuje výše uvedená lhůta. 

Statutární orgán a zápis osoby (§46)

Nová úprava doplňuje a dotváří ust. § 154 NOZ ve vztahu ke kapitálovým společnostem a družstvu. Úprava v občanském zákoníku umožňuje, aby se právnické osoby staly netransparentní, kdo za ně skutečně jedná, kdo je řídí a koho tak případně volat k odpovědnosti, a to i trestní. Proto ust. § 46 ZOK obsahuje speciální úpravu, která netransparentnosti předchází. Odst. 3 říká, že pokud členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva je právnická osoba, tak musí tato zmocnit bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje předpoklady pro výkon funkce a tato osoba bude právnickou osobu v takovém orgánu zastupovat. Bez zápisu takové osoby právnickou osobu do obchodního rejstříku nelze zapsat. Nezmocní-li právnická osoba takovou fyzickou osobu do 3 měsíců ode dne, když taková funkce vznikla, tak výkon funkce právnické osoby zaniká. Stejně tak, pokud dojde k zmocnění nové fyzické osoby, protože např. předcházející zanikla funkce, tak musí být taková nová fyzická osoba zapsána do 3 měsíců do obchodního rejstříku, pokud se tak nestane, tak zaniká právnické osobě členství v takové orgánu. U stávajících společností je stanoveno přechodné ustanovení o povinnosti dát do souladu do 3 měsíců od účinnosti novely. 

Pravidla střetu zájmů (§54)

Pokud se člen statutárního orgánu dozví o střetu zájmu, má povinnost bez zbytečného odkladu informovat o tom orgán, jehož je členem a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. Pokud jde o kontrolní orgán, tak ten informuje kontrolní orgán a je-li takový kontrolní orgán jednočlenný, tak nejvyšší orgán. Informuje se orgán, a nikoliv jeho jednotliví členové. Navrhovaná úprava jednoznačně stanovuje, že není potřeba informovat každého člena orgánu, nýbrž stačí podat informace na zasedání kolektivního orgánu, který je usnášeníschopný. U kontrolního orgánu je tedy nutné informovat pouze tento kolektivní orgán. Kontrolní orgán nebo nejvyšší orgán může na vymezenou dobu pozastavit členu voleného orgánu při střetu zájmu, výkon jeho funkce. Kontrolní orgán podá nejvyššímu orgánu zprávu o střetu zájmů, případně o pozastaveném výkonu funkce.

V ust. § 55 ZOK najdeme notifikační povinnost informovat při uzavírání smluv mezi členem orgánu a obchodní korporací. Notifikační povinnost je ve vztahu k orgánu, jehož je členem, kontrolnímu orgánu, případně nejvyššímu orgánu. Úprava zájmové kolize se vztahuje i na smlouvy mezi korporací a vlivnou či ovládající osobou. 

Odstoupení z funkce (§58)

Samotné odstoupení se doručuje korporaci. Zákon hovoří o okamžiku účincích odstoupení. To nastane dnem, kdy odstoupení projednal či měl projednat orgán, který člena zvolil, popř. pokud tak stanoví společenské smlouva, tak kdy odstoupení projednal či měl projednat orgán, jehož je členem. K projednání musí dojít nejpozději do 3 měsíců od doručení. Pokud nedojde k tomuto, tak automaticky uplynutím takové lhůty. Pokud je oznámeno odstoupení na zasedání příslušného orgánu, tak končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců po takovém oznámení. Neschválí-li příslušný orgán jiný okamžik zániku funkce. To samé se vztahuje na případy, kdy jediný společník vykonává funkci valné hromady. Je možno sjednat pravidla pro odstoupení ve společenské smlouvě či stanovách. Lze omezit, např. určit, kdy odstoupit nelze. Nelze ovšem takové právo člena zcela vyloučit. Lze zkrátit lhůty, případně vybrat orgán, který vše má projednat. 

Smlouva o výkonu funkce (§59)

Takováto smlouva musí být sjednána písemně a musí být schválena valnou hromadou. Bez takového schválení nenabude účinnosti. Není-li u kapitálové společnosti sjednáno odměňování, tak se má za to, že výkon funkce je bezplatný.  Do schválení smlouvy půjde o bezplatný výkon funkce, pokud nepůjde o případy odst. 4, tj. kdy k neschválení nedošlo z důvodu na straně kapitálové společnosti, vis maior, neplatnost zaviněná korporací. V takovém případě se odměna určuje ve výši obvyklé v době uzavření smlouvy. V případě, že společenská smlouva či stanovy obsahují odchylnou úpravu od smlouvy o výkonu funkce, tak se použijí ujednání společenské smlouvy. Pokud smlouva byla přijata většinou požadovanou pro změnu společenské smlouvy, použijí se ustanovení smlouvy o výkonu funkce. Schválit lze již uzavřenou smlouvu, návrh smlouvy či pouze vzorové znění smlouvy. Platí základní pravidlo, že člen voleného orgánu má nárok na odměnu sjednanou ve smlouvě o výkonu funkce. Plnění, která nejsou předvídaná ve smlouvě o výkonu funkce, může člen obdržet pouze na za podmínek § 61 odst. 1 ZOK. Příklady plnění, které je nutné sjednat ve smlouvě o výkonu funkce, jsou pravidelná odměna, odměna vázána za dosažení určitého cíle, tantiémy (musí předvídat stanovy), paušální náhrada hotových výdajů, penzijní připojištění, životní pojištění, placení pojistného na pojištění odpovědnosti člena orgánu za újmu způsobenu při výkonu funkce, věcná plnění jako jsou bydlení, služební telefon, automobil.

Faktický vedoucí

Novela pracuje s termínem faktického vedoucího, tj. osoby, která fakticky jedná jako statutární orgán, ačkoliv jím není, a to bez ohledu na její vztah k obchodní korporaci a důvody, proč tak činí. Např. většinový společník, který sice není členem statutárního orgánu, ale fakticky statutární orgán řídí. To samé se týká stínového vedoucího.

Institut vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce

Účelem právní úpravy je ochrana třetích osob, podnikatelského prostředí a společností před možnými negativními důsledky, jež mohou nastat u statutárního orgánu, který porušuje své povinnosti s touto funkcí spojené.  Dále je to veřejný zájem na tom, že osoby, které se při výkonu neosvědčily, aby alespoň po určitou dobu nemohly takovou funkci vykonávat. Jedná se o dva okruhy důvodů vedoucích k vyloučení. Jednak jde o opakované nebo závažné porušení jakýchkoliv povinností při výkonu funkce, aniž by takové porušení vedlo k úpadku korporace (§63 odst. 1) (do 31.12.2020 musely být splněny obě podmínky). A druhé porušení je takové, jež přispělo k úpadku korporace (§63 odst. 2). Důsledky diskvalifikace jsou, že právní mocí rozhodnutí o vyloučení přestává taková osoba, které se rozhodnutí týká, být členem statutárního orgánu ve všech obchodních korporacích, s výjimku těch korporací, ve vztahu k nimž soud rozhodl jinak. Současně rozhodnutí soudu vytváří pro takovou osobu překážku výkonu funkce statutárního orgánu, a to na dobu vyloučení. Maximální délka diskvalifikace je 3 roky. Statutární orgán odpovídá za řádný výkon své funkce, nikoliv za samotný výsledek své činnosti. Jedná-li totiž statutární orgán s péčí řádného hospodáře, tak jej nelze vyloučit z funkce jen proto, že jeho jednáním vznikla škoda či to dokonce vedlo k úpadku společnosti. K porušení povinnosti muselo dojít ve lhůtě 3 let před zahájením řízení. Je nutné dodržovat zásadu přiměřenosti sankce. Sankce musí být zásadně přiměřená významu povinnosti, kterou člen porušil, závažnosti pochybení. Není rozhodný vznik škody. Návrh na vydání předmětného rozhodnutí může podat každý, kdo na něm má důležitý zájem, u insolvenčního správce. Pokud jde o přispění člena k úpadku korporace, tak soud bude toto zkoumat v řízení podle § 66 ZOK. Dospěje-li insolvenční soud k závěru, že člen statutárního orgánu porušil některou ze svých povinností a tato okolnost se stala příčinou či jednou z příčin následného úpadku korporace a uloží-li členu některou ze sankcí dle ust. § 66 odst. 1, zahájí následně příslušný soud řízení o vyloučení dotčeného člena statutárního orgánu z funkce a rozhodne o jeho vyloučení. V řízení o vyloučení je soud vázán závěrem insolvenčního soudu o tom, že člen statutárního orgánu porušil svoji povinnost a že toto porušení vedlo k úpadku korporace. Sankcí v ust. § 66 odst. 1 ZOK je vydání prospěchu z výkonu funkce za rok před zahájením insolvenčního řízení, případně tzv. žaloba na doplnění pasiv. Účelem tohoto institutu je poskytnout věřitelům obchodní korporace dodatečně prostředky na uspokojení jejich pohledávek, kterého se jim nedostává. Jde o zvláštní případ náhrady škody. V našem případě bude soud nedostatek majetku zjišťovat z konečné zprávy dle §302 IZ. Řízení o uložení zvláštních povinností při úpadku obchodní korporace je zahajováno toliko žalobou insolvenčního správce úpadce. Jde o incidenční spor. 

Osoba, která poruší zákaz o vyloučení člena, ručí za splnění všech povinností obchodní korporace. Soud i bez návrhu rozhodne, že se této osobě opětovně zakazuje vykonávat funkci člena statutárního orgánu, a to až na dobu 10 let.

A ještě poslední věc na konec. Potřebujete právní zastoupení? Nevíte si s něčím rady? Jsme advokátní kancelář a díky širokému portfoliu a mnohaletým zkušenostem zvládneme obecníobčanské i firemní právo.

Další články

POVINNÉ TESTOVÁNÍ VE FIRMÁCH

COVID-19 by se neměl podceňovat. Jak specifikuje povinné testování ve firmách náš zákoník? Ministerstvo zdravotnictví vydalo dne 1. 3. 2021 mimořádné opatření na základě zák.

Číst více

Spory s pojišťovnou.

Měli jste dopravní nehodu, a příčinou byl pojišťovnou konstatovaný špatný technický stav vašeho vozidla? Mysleli jste si, že když Vaše vozidlo má zaplacené povinné ručení,

Číst více
AK SVOJANOVSKÝ s.r.o.
Dvorek 16, 798 57 Laškov
info@svojanovsky.cz
+ 420 606 659 435

Copyright © 2020 Mgr. Marek Svojanovský.
Všechna práva vyhrazena.